|
| |
|
|
Analýza, návrh a optimalizace automobilového startéru
Benetka, Martin ; Hýsek, Roman (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na automobilové spouštěče, problematiku při používání za nízkých teplot, jejich konstrukci a charakteristiky. První část práce je teoretická, jsou v ní popsány jednotlivé druhy spouštěčů, princip funkce, konstrukce, výhody a také nevýhody jejich použití. Dále pak problematika spouštění spalovacích motorů a základní technické požadavky kladené na spouštěče. Část práce je též věnována popisu a významu jednotlivých charakteristik spouštěčů i spalovacích motorů. Poslední část teoretické části je věnována metodě konečných prvků a programů, které tuto metodu využívají. Praktická část je zaměřena na analytický elektromagnetický výpočet startéru, jehož výsledkem jsou pracovní charakteristiky spouštěče. Vypočtené hodnoty se porovnávají s hodnotami, které byly měřeny přímo na startéru. Další porovnání je s hodnotami z výpočtu programu RMxprt a výpočtem metodou konečných prvků za pomoci programu Maxwell. V této části se nachází také návrh na zlepšení rozložení magnetické indukce ve statoru stroje.
|
|
|
Mechanismus vysouvání pastorku automobilového startéru
Sláma, Miloslav ; Janda, Marcel (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá popisem způsobů vysouvání pastorků automobilového startéru a zhodnocením výhod a nevýhod jednotlivých řešení. V první kapitole se práce zabývá principem činnosti stejnosměrných motorů a parametry spouštěčů. V druhé části práce jsou jednotlivé systémy teoreticky rozebrány z hlediska konstrukce a jejich výhod a nevýhod. Třetí část je zaměřena na nejpoužívanější systém, který je analyzován z hlediska spolehlivosti mechanické a elektrické. Posledním bodem práce je návrh experimentální analýzy startéru s výsuvným pastorkem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Metabolická aktivita mezofilních zákysů při výrobě sýrů s bílou plísní
Štěpničková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce byla prováděna ve společnosti Pribina s.r.o. a byla zaměřena na sýry s bílou plísní na povrchu. Práce se zabývala sledováním průběhu kysacích křivek u používaných zákysů a to na základě měření teploty, titrační kyselosti a pH v určitých časových intervalech. Kysací křivka byla vyhodnocena jako nepřímé stanovení změny kyselosti zákysu za jednotku času. Dále byla měřena aktivita jednotlivých zákysů a to na základě měření změny pH za jednotku času. Byl sledován vliv kultivačních podmínek na změny chování bakteriálních kultur, kdy sledované zákysy byly složeny z mezofilních a termofilních bakteriálních kmenů.
|
|
|
Návrh a modernizace automobilového startéru
Bednář, Vojtěch ; Mach, Martin (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá modernizací automobilového startéru. V první a druhé části byla provedena analýza druhů startérů z hlediska konstrukce a rozboru pohonu startéru. V třetí části byl proveden elektromagnetický návrh stejnosměrného motoru s permanentními magnety dle zadaných parametrů, jenž je pohonem zadaného startéru.
|
|
|
Výživa telat v období do odstavu
Sladký, David
V dnešní době je čím dál více diskutováno téma výživy telat v období do odstavu. V teoretické části bakalářské práce je popsáno období mlezivové, mléčné i starterové výživy a odstav telat. Dále je zpracován přehled o krmivech používaných u telat v období mléčné výživy se zaměřením na mlezivo, mléčné krmné směsi, startéry a vodu k napájení. V praktické části jsou popsány výsledky z pokusu zkrmování mléčných krmných směsí od dvou rozdílných výrobců. Do pokusu bylo zařazeno 20 telat, která se rozdělila na 2 skupiny a již po mlezivovém období bylo deset z nich krmeno mléčnou krmnou směsí Multimilk Vital od firmy VVS Verměřovice a druhá skupina Telfidem Extra od firmy FIDES AGRO, s. r. o. U všech telat byly sledovány hmotnosti, zdravotní stav, spotřeba starterové směsi a vypočítány přírůstky a provedeno ekonomické hodnocení nákladů na odchov telat. V živé hmotnosti telat, denních přírůstcích ani spotřebě starterové směsi po celou dobu pokusu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. V jedné fázi odchovu byl prokázán vyšší výskyt průjmů u telat krmených směsí Telfid Extra. Ačkoliv finální vyhodnocení přírůstků ukázalo téměř totožné výsledky, po přepočtu ekonomické stránky byl Telfid Extra s náklady 47,57 Kč na kilogram přírůstku ekonomičtější než směs Multimilk Vital, kde byly náklady na kg přírůstku v použitých krmivech spočítány ve výši 58,02 Kč.
|
|
|
Použití různých typů startérů ve výživě telat
Křivová, Štěpánka
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv různých typů startérů na množství přijímaného startéru, přírůstky telat českého strakatého skotu, náklady na startér a bachorovou fermentaci v období mléčné výživy. Telata (n = 28) byla ustájena v individuálních boxech a po ukončení kolostrální výživy krmena mléčnou krmnou směsí a startérem. Telata byla rozdělena do čtyř skupin po 7 jedincích podle typu podávaného startéru (A: granulovaný startér s celým ovsem, B: kompletně granulovaný startér, C: startér typu müsli, D: slamnatý startér). Skupiny telat byly vyrovnané podle věku dosaženého na začátku experimentu a zastoupení pohlaví. Experiment trval do věku telat 52 dní. Byla sledována denní spotřeba startéru, hmotnost telat a dvakrát byla odebrána bachorová tekutina. Průměrná spotřeba startérů i přírůstky telat v jednotlivých skupinách byly relativně vyrovnané a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Náklady na reálně spotřebovaný startér byly průkazně nejvyšší u skupiny C. Průměrné pH bachorové tekutiny se u většiny telat pohybovalo pod 6 (s výjimkou telat skupiny C v prvním odběru a ve druhém odběru u telat skupiny D). U většiny telat bylo v bachorové tekutině zjištěno poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (nad 30 % s výjimkou telat skupiny D) a nízké zastoupení kyseliny octové (pod 56 % s výjimkou skupiny D). Na základě výsledků vyšetření bachorové tekutiny v závěru experimentu lze u telat skupiny A, B i C vysledovat tendenci ke vzniku subakutní acidózy bachorového obsahu. U telat skupiny D odpovídaly hodnoty pH i zastoupení kyseliny propionové a octové parametrům bachorové tekutiny zdravých zvířat. Ze zdravotního hlediska se tak pro rozvoj bachorové fermentace bez rizika vzniku acidózy bachorového obsahu jeví jako nejvhodnější startér s podílem štípané slámy.
|
host ::
RSS.